Každé jídlo má svůj příběh

Každý říjen se opakuje stejné divadlo: před supermarkety vyrostou hory oranžových koulí, lidé do nich vyřezou obličeje, postaví je za okno — a v listopadu

Ještě před pár lety to byla činnost pro babičky. Dnes si o zavařování vyměňují rady třicátníci na internetových fórech, kvasné sklenice stojí v kuchyních designérů

Zkuste to někdy vysvětlit cizinci. Že v sobotu ráno vstane půl národa za tmy, obleče si to nejhorší, co doma najde, a jde do lesa

Když v září procházíte moravskou vesnicí a cítíte těžkou, sladkou, karamelovou vůni, která se drží při zemi jako mlha — gratuluji, našli jste kotel s

Minule Poutník sliboval tenký led, tak ho tady máte. Představte si tvora s vnější kostrou z chitinu, členovanýma nohama a tykadly, který se živí vším

Každý srpen se to opakuje. Pod jabloněmi po celé republice se hromadí tuny ovoce, které nikdo nezvedne. Šlapeme po nich cestou na chalupu, nadáváme na

Česneková polévka je jedním z těch pokrmů, které na první pohled působí obyčejně, možná až samozřejmě. Přesto v sobě nese tisíciletou paměť lidstva. Od antických civilizací, které česnek považovaly za lék a zdroj síly, přes středověké oukropy chudých vrstev až po dnešní sofistikované krémy fine diningu – česnečka vždy stála na pomezí kuchyně, medicíny a kultury. Tento článek se vydává po její stopě napříč dějinami, regiony i laboratořemi moderní vědy a ukazuje, že i prostá miska horké polévky může vyprávět překvapivě hluboký příběh.