Každé jídlo má svůj příběh

Existuje nápoj, který nekoupíte v e-shopu, nepřevezete ho přes půl republiky bez rizika exploze a jehož ideální konzumní okno se počítá na hodiny. Každé září

Udělejte si malý test. Kupte si v supermarketu v lednu rajče, přivoňte k němu a kousněte si. Nic, že? Červená voda s texturou molitanu. A

Celá tahle série začala pod jabloní a pod širým nebem taky skončí. Zatímco svět platí nekřesťanské peníze za „superpotraviny“ z druhého konce planety, kolem českých

Tohle bude nejožehavější díl celé série, takže rovnou na férovku: Poutník není myslivec ani aktivista. Je jedlík, který si klade otázky. A jedna z nich

Každý říjen se opakuje stejné divadlo: před supermarkety vyrostou hory oranžových koulí, lidé do nich vyřezou obličeje, postaví je za okno — a v listopadu

Ještě před pár lety to byla činnost pro babičky. Dnes si o zavařování vyměňují rady třicátníci na internetových fórech, kvasné sklenice stojí v kuchyních designérů

Zkuste to někdy vysvětlit cizinci. Že v sobotu ráno vstane půl národa za tmy, obleče si to nejhorší, co doma najde, a jde do lesa

Když v září procházíte moravskou vesnicí a cítíte těžkou, sladkou, karamelovou vůni, která se drží při zemi jako mlha — gratuluji, našli jste kotel s

Minule Poutník sliboval tenký led, tak ho tady máte. Představte si tvora s vnější kostrou z chitinu, členovanýma nohama a tykadly, který se živí vším